Bity a bajty

Název vznikl ze zkratky Binary Digit (binární číslice). Je to nejmenší možná jednotka informace.

• Hodnoty: Bit může nabývat pouze dvou stavů: 0 (vypnuto / nepravda) nebo 1 (zapnuto / pravda).

• Fyzikální podstata: V počítači je bit reprezentován např. přítomností elektrického napětí, směrem zmagnetování na disku nebo odrazem laseru na CD.

Bajt (anglicky Byte) je základní adresovatelnou jednotkou paměti. To znamená, že procesor obvykle nepracuje s jednotlivými bity, ale čte data po celých bajtech.

• Vztah: 1 B = 8 b

• Kapacita: Pomocí 8 bitů (jednoho bajtu) lze vytvořit 2^8 = 256 různých kombinací (hodnoty 0 až 255).

• Využití: Jeden bajt stačí k zakódování jednoho znaku textu (v základním kódování ASCII).

Počítače používají dvojkovou (binární) soustavu, protože je technicky nejjednodušší vyrobit součástku, která má dva stabilní stavy, než součástku s deseti stavy.

Desítková soustava (dekadická)

• Základ 10, číslice 0–9.

• Poziční hodnoty jsou mocniny desítky: 1, 10, 100, 1000...

Dvojková soustava (binární)

• Základ 2, číslice 0 a 1.

• Poziční hodnoty jsou mocniny dvojky: 1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128, 256...

Příklad: Binární číslo 1101 převedeme na desítkové jako:

1*8 + 1*4 + 0*2 + 1*1 = 13

Tady se nejčastěji chybuje. V informatice existují dva způsoby zápisu:

A) Desítkové (SI) – používají se u pevných disků (HDD/SSD)

Počítají se v násobcích 1000.

• 1 kB (kilobajt) = 10^3 = 1000 B

• 1 MB (megabajt) = 10^6 = 1 000 000 B

B) Binární (IEC) – používají se pro operační paměť (RAM)

Počítají se v násobcích 1024 (2^10). Správně by se měly označovat s „i“ uprostřed (KiB, MiB), ale v běžné praxi se často pletou s těmi desítkovými.

• 1 KiB (kibibajt) = 2^10 = 1024 B

• 1 MiB (mebibajt) = 2^20 = 1 048 576 B