Abychom pochopili kódy, musíme rozlišit mezi daty a informací.
Kódování: Proces převodu informace z jedné formy do druhé pomocí definovaného souboru pravidel (abecedy). Cílem je efektivní přenos nebo uchování dat.
Dekódování: Zpětný proces interpretace kódu do srozumitelné podoby.
Šifrování: Specifický druh kódování, jehož účelem je utajení obsahu před nepovolanými osobami (např. RSA, AES).
Počítače nepracují v desítkové soustavě, protože elektronika zná jen dva stavy: vypnuto (0) a zapnuto (1).
Binární (dvojková): Základ 2. Používá cifry 0 a 1.
Hexadecimální (šestnáctková): Základ 16. Používá cifry 0–9 a písmena A–F. Používá se pro zápis barev (RGB) nebo MAC adres, protože je pro člověka přehlednější než dlouhé řetězce nul a jedniček.
Aby mohl počítač zobrazit "A", musí toto písmeno mít přiřazené číslo.
ASCII: Původní 7bitový kód (128 znaků). Obsahuje pouze anglickou abecedu, čísla a řídicí znaky. Nezná českou diakritiku.
Unicode: Moderní standard, který se snaží obsáhnout všechny znaky všech jazyků světa včetně emoji.
UTF-8: Nejčastější varianta Unicode. Má proměnlivou délku (1 až 4 bajty), což šetří místo u běžných znaků.
V běžném životě se setkáváme s vizuálními kódy pro rychlou identifikaci objektů.
EAN-13: Nejběžnější na zboží v Evropě.
Skládá se z pruhů různé tloušťky. Obsahuje kód země, kód výrobce, kód výrobku a kontrolní číslici (slouží k ověření správného přečtení).
2D kód: Data jsou uložena v ploše (horizontálně i vertikálně), pojme tedy mnohem více informací než čárový kód (např. URL adresu, vizitku, Wi-Fi heslo).
Korekce chyb: QR kód je čitelný, i když je až 30 % jeho plochy poškozeno nebo zakryto.
Při přenosu dat může dojít k šumu nebo chybě. Kódy na to musí umět reagovat.
Paritní bit: Nejjednodušší kontrola. Přidá se 0 nebo 1 tak, aby celkový počet jedniček v bajtu byl sudý (sudá parita) nebo lichý (lichá parita).
Kontrolní součet (Checksum): Výsledek matematické operace nad daty. Pokud se výsledný součet u příjemce liší od odeslaného, data jsou poškozena.
Kódy existovaly dávno před počítači a sloužily specifickým potřebám.
Morseova abeceda: Kódování textu do krátkých a dlouhých signálů (tečka/čárka). Klíčová je délka pauzy mezi znaky a slovy.
Braillovo písmo: Binární systém pro nevidomé založený na reliéfních bodech v mřížce 2×3.
Genetický kód (DNA): Přírodní kódování života pomocí čtyř bází (A, C, G, T). Trojice bází (kodon) určuje konkrétní aminokyselinu.